Borovice drobnokvětá Marika

Borovice drobnokvětá 'Marika' (Pinus parviflora, uváděná též jako Pinus parviflora × flexilis 'Marica') je vzácný středoevropský kultivar pětijehličné borovice, který je díky svému hybridnímu původu ceněn jak pro atraktivní olistění, tak pro vysokou odolnost a nenáročnost. Ve sběratelských kolekcích se objevuje pod oběma variantami zápisu jména – 'Marika' i 'Marica'.

Vytváří kompaktní, hustě zavětvený, nepravidelně kuželovitý až široce vejčitý habitus s pevnými, mírně vystoupavými větvemi. Roste pomalu – roční přírůstky se pohybují přibližně kolem 8–12 cm, takže v deseti letech dosahuje výšky zhruba 1–1,2 m při šířce 0,6–0,9 m. Jehlice vyrůstají ve svazečcích po pěti, jsou krátké, měkké, jemně stočené a nesou modrozelené zbarvení se stříbřitými proužky průduchů na vnitřní straně. Díky nahloučení jehlic na koncích výhonů působí koruna hustě, plasticky a jemně stříbřitě.

Hlavní přednosti:

kompaktní, hustý a nepravidelně kuželovitý habitus

pomalý růst vhodný i do menších zahrad

krátké, měkké modrozelené jehlice se stříbřitým nádechem

hybridní původ – vysoká odolnost a adaptabilita

vzácný sběratelský kultivar

plně mrazuvzdorná (přibližně do -29 °C)

Pěstování: Preferuje plně slunné stanoviště, snáší i lehký polostín. Vyžaduje lehčí, hlubší, humózní a dobře propustnou půdu s mírně kyselou až neutrální reakcí. Nesnáší trvale zamokřené a těžké nepropustné jíly ani příliš vysoké pH. Po zakořenění dobře zvládá sušší období; pravidelná mírná zálivka je důležitá zejména u mladých rostlin a jedinců pěstovaných v nádobách. Řez není nutný – zaštipováním jarních výhonů („svíček“) lze podpořit hustší větvení a udržet kompaktnější tvar.

Použití: Ideální jako solitéra do skalek, japonsky laděných zahrad, vřesovišť, štěrkových záhonů a předzahrádek. Skvěle vynikne v kombinaci s javory dlanitolistými, azalkami, nízkými trvalkami i při pěstování ve větších keramických nádobách na terasách.