- Úvod
- Jehličnaté dřeviny
- Modřín - Larix
Modřín - Larix
Modřín (Larix) je rod dřevin z čeledi borovicovitých. Obsahuje 10–14 druhů, které se vyskytují převážně v mírném a boreálním podnebném pásu severní polokoule. V České republice je původní modřín opadavý (Larix decidua), zatímco modřín japonský (Larix kaempferi) se zde pěstuje.
Jedná se o dlouhověké, jednodomé jehličnany, které rostou rychle a dorůstají výšky 15–50 metrů. Mají rovný průběžný kmen a větve, které jsou buď odstálé, nebo převislé. Větve se dělí na dva typy: prodlužovací (auxiblasty) a zkrácené (brachyblasty), které nesou jehlice a šišky. Silná, červenohnědá borka je ve stáří hluboce rozpukaná. Kořenový systém, který začíná jako kůlovitý kořen, se brzy rozvětvuje na silné postranní kořeny, jež dobře ukotvují strom v půdě. Modříny, podobně jako většina dřevin, využívají mykorhizu (ektomykorhiza).
Jehlice jsou měkké a tenké, na čerstvých letorostech vyrůstají jednotlivě, zatímco na starších větvích po svazečcích z brachyblastů. Jsou ploché, obvykle svěže světle zelené, s dvěma článkovanými pryskyřičnými kanálky. Na podzim se zbarvují zlatožlutě a opadávají. Šištice vznikají z pupenů na konci brachyblastů; samčí jsou převislé a žluté, samičí vzpřímené a růžové nebo červené. Dozrávají téhož roku do okrouhlých, vejčitých nebo kuželovitých nerozpadavých šišek, které na stromě vytrvávají několik let.
Modříny jsou silně světlomilné a pionýrské stromy, které osidlují dosud nezalesněná místa. V zapojeném porostu se kvůli vysokým nárokům na světlo neprosazují a z porostů časem mizí. Jsou velmi odolné vůči nízkým teplotám a v Asii a Severní Americe tvoří arktickou hranici lesa. Na půdu nejsou příliš náročné, preferují hlubší hlinité půdy, ale přežijí i na chudých štěrkovitých substrátech, pokud nejsou příliš suché. Všechny druhy modřínu jsou vápnomilné.
Modříny se přirozeně vyskytují v nížinných boreálních lesích Aljašky, Kanady a Ruska i ve středních a vyšších polohách hor mírného pásu, jako jsou Alpy, Mongolsko, severovýchodní Čína, jižní Korea nebo centrální Japonsko. Vysoko rostou také v čínských částech Himálaje. V Americe je najdeme na severovýchodě USA a ve střední části Skalistých hor. Jako hospodářsky cenné dřeviny jsou pěstovány i mimo svůj přirozený areál rozšíření.
Centrem druhového bohatství rodu je východní až severovýchodní Asie. Modříny jsou ceněny pro své tvrdé, pevné a odolné dřevo. Často se vysazují i jako okrasné dřeviny, atraktivní zejména svým podzimním zbarvením, svěže zelenou barvou v létě a drobnými vytrvávajícími šiškami. Modřín japonský je také populární pro pěstování bonsají.









