Jalovec - Juniperus

Jalovec (Juniperus) je rod stálezelených jehličnatých keřů či stromů z čeledi cypřišovitých (Cupressaceae), zahrnující přibližně 55–70 druhů, což ho činí nejpočetnější ve své čeledi. Charakteristickým rysem jalovců jsou zralé šišky, zvané jalovčinky (odborně galbuly), které mají zdužnatělé semenné šupiny a připomínají bobule. Na rozdíl od jiných zástupců cypřišovitých, semenné šupiny jalovců zcela srůstají a uvnitř ukrývají bezkřídlá, trojhranná semena.

Většina druhů jalovců je dvoudomá, což znamená, že samčí a samičí šištice se nacházejí na různých jedincích. Některé druhy jsou však jednodomé. Stejně jako jiné jehličnany jsou anemogamní, ale jejich semena jsou primárně šířena ptáky, kteří požírají dužnaté jalovčinky. Jalovce jsou převážně světlomilné dřeviny s nízkými nároky na půdu a vlhkost.

Rozšíření: Jalovce jsou rozšířené po většině severní polokoule, včetně Evropy, Asie, severní a východní Afriky (např. na Kilimandžáru) a Severní a Střední Ameriky. Největší areál má jalovec obecný (J. communis), který se vyskytuje téměř po celé holoarktické oblasti a je také jediným původním druhem v České republice.

V Evropě roste celkem 10 druhů jalovců. Ze sekce Juniperus zde nalezneme 4 druhy: jalovec obecný (J. communis), rozšířený téměř po celé Evropě; jalovec červenoplodý (J. oxycedrus) v jižní, středomořské části; endemit jižní části Pyrenejského poloostrova, Juniperus navicularis; a jalovec krátkolistý (J. brevifolia), endemit Azorských ostrovů. Sekce Sabina zahrnuje 5 druhů: jalovec chvojka (J. sabina), rozšířený v horách střední a jižní Evropy; jalovec fénický (J. phoenicea) na středomořském pobřeží; jalovec ztepilý (J. excelsa) a jalovec páchnoucí (J. foetidissima) na Balkáně a Krymu; a jalovec kadidlový (J. thurifera) v horách jihozápadní Evropy. Jalovec peckoplodý (J. drupacea), jediný zástupce sekce Caryocedrus, roste v jižním Řecku.

Rod jalovce je tradičně členěn do tří sekcí, někdy pojímaných jako podrody nebo samostatné rody: sekce Juniperus s ostrými jehlicemi a převážně eurasijským rozšířením zahrnuje 7–9 druhů; sekce Caryocedrus zahrnuje jediný druh jalovec peckoplodý, který roste v Řecku a někdy bývá slučována s předchozí sekcí, s níž tvoří bazální větev rodu. Nejrozsáhlejší je sekce Sabina, která zahrnuje okolo 40 druhů Starého i Nového světa a odlišuje se stopkatými galbulami a převážně šupinovitými dospělými listy, ačkoli na mladých výhoncích mohou být jehlicovité.