Jedle španělská Pendula

Jedle španělská 'Pendula' (Abies pinsapo) je působivý převislý kultivar této vzácné středomořské jedle, která přirozeně roste v horách jižního Španělska. Vyznačuje se malebně nepravidelným, převislým habitem s dlouhými, měkce splývajícími větvemi. Bez opory vytváří nízkou, široce rozprostřenou až plazivou formu, po vyvázání ke kůlu naopak roste do výšky a její větve tvoří působivý „vodopád“ splývajícího jehličí. Výsledná podoba rostliny je tak vždy zcela originální.

Jedinečnou vlastností jedle španělské je uspořádání jehlic – ty jsou krátké, tuhé, silné a vyrůstají hustě kolem celého obvodu větviček (radiálně), podobně jako kartáček. Jejich zbarvení je šedozelené až modrozelené s jemným ojíněním. Roste pomalu, roční přírůstky činí přibližně 10–20 cm v závislosti na způsobu vedení. Patří k nejodolnějším jedlím vůči suchu a vápenitým půdám, což mezi jedlemi není obvyklé.

Hlavní přednosti:

malebný, převislý a vždy originální habitus

radiálně uspořádané, tuhé šedomodré jehlice po celém obvodu větviček

možnost pěstování jako převislý solitér i jako půdopokryvná forma

výborná odolnost vůči suchu a vápenitým půdám

celoroční dekorativnost a vysoká sběratelská hodnota

pomalý růst vhodný do menších zahrad

Pěstování: Preferuje slunné až mírně polostinné, teplejší a chráněné stanoviště. Vyžaduje dobře propustnou, spíše lehčí půdu – na rozdíl od většiny jedlí velmi dobře snáší vápnité a zásadité substráty. Nesnáší těžké, zhutnělé a trvale zamokřené jíly. Po zakořenění je poměrně odolná vůči suchu. Mladé rostliny je vhodné chránit před pozdními jarními mrazíky a vysušujícím zimním větrem. Mrazuvzdornost je dobrá, přibližně do -23 °C (v drsných horských polohách je vhodné zvolit chráněné místo). Tvarování není nutné, pouze je třeba na počátku rozhodnout o vedení kmene.

Použití: Ideální jako výrazná solitéra do skalek, štěrkových záhonů, svahů a opěrných zídek, kde může volně splývat, nebo jako vyvázaný sochařský prvek do moderních a japonsky laděných zahrad. Vhodná také do větších nádob.